Kolektivní vyjednávání pohledem odborníka

Jak vnímáme odbory v ČR?

Myslím si, že většina zaměstnanců vnímá odbory spíše negativně. Je to hlavně tím, že odbory neumí dostatečně definovat a prosazovat skutečné oprávněné potřeby a zájmy zaměstnanců. Jsou dílčí výjimky, kdy se odbory skutečně umí postavit za zaměstnance, ale je to bohužel ojedinělé.

Z mého pohledu, neumí odbory, respektive jejich vedení, na úrovní svazů a ČMKOS dostatečně srozumitelně definovat, čím skutečně mohou být řadovým zaměstnancům nápomocní. Vnímání odborů u nás je částečně negativní, ale spíše převládá „neutrální postoj“ zaměstnanců.

Jaké jsou aktuální oprávněné potřeby a zájmy zaměstnanců?

Většinově převládá názor , že jde hlavně o výši mezd a hlavně jejich každoroční růst. Mnoho zaměstnanců vnímá úspěšnost práce odborů dle výše každoročního růstu mezd. Odbory v tomto mají ale objektivně těžkou roli. Někdy si za to ale mohou sami. To když požadují nepřiměřený růst mezd a následně přistoupí i na méně než polovinu toho co požadovaly…

Já vnímám sociální dialog a oprávněné zájmy zaměstnanců v širším kontextu – na prvním místě to je dodržování pracovněprávních předpisů – například zákoníku práce, dobré vztahy na pracovišti, kvalitní pracovní prostředí, vzdělávání zaměstnanců, jistotu pracovních míst.

V čem jsou odbory problematické?

Velkým problémem odborů u nás je podle mě to, že nastává krize z pohledu volených zástupců zaměstnanců. Ještě relativní kvalita je na úrovní firem, zde jsou volení funkcionáři neodtržení od reality skutečných potřeb a zájmů zaměstnanců.

Horší už je to na úrovní odborových svazů. Zde se projevuje problém, kterému já říkám „nedostatek skutečně kvalitních a reálně uvažujících profesionálních funkcionářů“. Pozor – neplatí to plošně, jsou i odborové svazy, kde působí skutečně kvalitní profesionálové.

A jak jsou vnímány odbory jinde v EU?

Co se týká EU tak lze jednoznačně říci, že role odborů je na podstatně vyšší úrovni. Je to dáno historicky. Jsou i země, kde odbory mají menší vliv. Za mne nejvyšší úroveň pozitivního vnímání odborů je ve Skandinávii, včetně Dánska. Určitě sem patří i Francie, Německo a Rakousko.

Výhodou tamních odborů je, že celá EU vnímá odbory jako legitimního partnera v rámci sociálního dialogu a hájení zájmů zaměstnance. A místní firmy pak taky k odborům přistupují více partnersky a otevřeně.

Blížíme se pomalu vnímáním odborů západním státům EU, nebo setrváváme u našeho úhlu pohledu?

Od západního vnímání odborů jsme stále dost daleko. Legislativa EU jednoznačně nahrává odborům v tom, že s nimi počítá u zásadních legislativních změn – vnímaných z pohledu kolektivního práva.

Poslední příkladem je Gender Pay Gap (rozdíl v odměňování žen a mužů) – rozdílem v odměňování se bude zabývat nová legislativa EU, a to přinese další velké téma, které budou muset zaměstnavatelé aktivně řešit se svými odbory.

Kdo v posledních letech více přispívá k lepší vyjednávací kultuře – odbory, nebo zaměstnavatelé?

Odbory se mění pomalu, je to spíše na podnikové úrovni. Velký posun ve vnímání nutné zákonné nezbytnosti partnerského vyjednávání s odbory aktuálně přichází ze strany zaměstnavatelů, zejména u velkých firem a nadnárodních korporátů.

Čím je větší firma, tím spíše mohou sociální dialog a kolektivní smlouvy pomoci i zaměstnavatelům. Problém je mnohdy v přehnaných požadavcích druhé strany.

Uškodila nějak válka na Ukrajině a energetická krize sociálnímu dialogu u nás?

Ne.

Jak zásadně se dotýká novela zákoníku práce sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání?

Určitě se pokračuje v tom, že se s odbory, z pohledu EU, počítá do budoucna jako s hlavním partnerem v rámci sociálního dialogu.

Co vnímáte jako výzvy pro další roky?

Z pohledu zaměstnavatelů jde o to, že komunikace s odbory bude nadále nezbytná a bude přibývat oblastí, kde odbory budou nezastupitelné. Není to zásluha ČR, ale celková politika EU. Otevřou se nová témata, a ty bude potřeba řešit na všech úrovních.

Jednáte s odbory, nebo patříte k odborům? Přijďte s námi diskutovat!

Každoročně pořádáme konferenci na téma kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu, do které zapojujeme odborníky velkých českých firem, ministerstva, právníky a další zástupce odborné veřejnosti. Připojte se k nám letos 17. 10. 2024 ve výrobních prostorách společnosti NEXEN TIRE.