Novela zákoníku práce neprošla, co to znamená?

Přečtěte si, co pro zaměstnavatele znamená odmítnutí novely zákoníku práce, který měl být na konci minulého měsíce přijat senátem. O konkrétních dopadech se s námi podělil lektor pracovněprávních seminářů, advokát a autor řady odborných publikací Michal Vrajík.

Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce

Jak jsme uvedli v perexu, Senát dne 27. 7. 2023 oproti všem očekáváním neschválil text novely zákoníku práce předložený mu Poslaneckou sněmovnou. Senát naopak přijal dva pozměňovací návrhy, s nimiž vrátil text zpět Poslanecké sněmovně.

Pozměňovací návrhy Senátu jsou přitom následující:

  1. Umožnit, aby se u DPP a DPČ zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na nerozvrhování pracovní doby (a to bez jakýchkoli omezení či limitů); a
  2. Odložit účinnost celé novely na 1. 1. 2024. Jiné pozměňovací návrhy senátoři neschválili.

Další vývoj

Poslanecká sněmovna má tak v tuto chvíli tři možnosti:

A. Poslanci mohou nadpoloviční většinou přítomných schválit znění navržené Senátem. To by znamenalo, že novela bude účinná od 1. 1. 2024 a že u DPP a DPČ bude možné se se zaměstnanci dohodnout na tom, že se pracovní doba nebude předem rozvrhovat.

Jinak senátoři do novely nezasáhli, takže stále platí, že novela přinese změny v oblasti digitalizace HR agendy (možnost uzavírat pracovněprávní smlouvy elektronicky, zjednodušení doručování důležitých dokumentů elektronickou cestou), informační povinnosti zaměstnavatele (prohloubení a zpřísnění této povinnosti – zaměstnavatelé budou muset zaměstnance o obsahu pracovněprávního vztahu informovat rychleji a v podstatně vyšším detailu), DPP a DPČ (pořád platí, že pracovní dobu bude třeba evidovat, poskytovat minimální doby odpočinku, poskytovat dovolenou, příplatky za práci ve svátek, o víkendu, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí atd.), práce na dálku (zavedení nutnosti povinné písemné dohody a proplácení nákladů včetně možnosti paušální náhrady), práv pečujících osob (zaměstnanci pečující o děti a některé další kategorie zaměstnanců budou moci žádat nově mj. o home office) a další dílčí změny.

B. Poslanci mohou nadpoloviční většinou všech (tj. nejméně 101 poslanců) prosadit původní znění navzdory Senátu. To by znamenalo, že novela bude účinná (zřejmě) od 1. 10. 2023 a bude o ní platit vše, co je uvedeno výše, s tím, že navíc bude u DPP a DPČ povinnost rozvrhovat směny nejméně 3 dny předem, nebude-li sjednána jiná doba seznámení s rozvrhem směn.

C. Pokud poslanci neschválí ani variantu a., ani variantu b., končí legislativní proces bez přijetí novely. Novela by tedy nebyla účinná ani od 1. 10. 2023, ani od 1. 1. 2024 a začínalo by se zcela nanovo.

Doufáme přitom ve variantu b. Novela je vyvolána nutností implementovat směrnice EU, takže varianta c. by byla zásadním porušením našich závazků vyplývajících z členství. Varianta a. je z důvodů popsaných v závěrečném zhodnocení (níže) rovněž porušením příslušných směrnic EU.

Z hlediska časového předběžně očekáváme, že by Poslanecká sněmovna mohla o novele zákoníku práce hlasovat v posledním týdnu v srpnu. Do konce prázdnin by tak snad mohlo být jasněji. Dřívější schůze Poslanecké sněmovny plánovaná není a na mimořádné schůzi v době dovolených by bylo riziko, že se nesejde dostatek poslanců na přehlasování pozměňovacích návrhů Senátu. Ať tak či tak, včerejší postoj Senátu, byť zřejmě vedený dobrými úmysly, jen komplikuje situaci jak zaměstnavatelů, tak České republiky.

Zhodnocení pozměňovacích návrhů Senátu

Pokud jde o pozměňovací návrhy schválené Senátem, u obou z nich doufáme, že nebudou Poslaneckou sněmovnou schváleny.

Pokud jde o první návrh, snaha zajistit u DPP a DPČ to, že nebude nutné rozvrhovat pracovní dobu předem, je jistě chvályhodná. Háček je ale v tom, že příslušná směrnice EU (zjednodušeně) požaduje, aby buď byl režim práce předvídatelný (= pracovní doba se rozvrhuje předem), nebo pokud je režim práce nepředvídatelný (= aktuální česká úprava DPP a DPČ), aby byly aspoň dopředu stanoveny tzv. referenční dny a hodiny, v nichž může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat výkon práce. Těmto požadavkům směrnice EU Senátem chválený pozměňovací návrh jednoznačně odporuje. Schválení tohoto znění poslaneckou sněmovnou by tudíž znamenalo, že Česká republika poruší závazky
vyplývající z členství v EU.

Pokud jde o druhý návrh, snaha odložit účinnost novely na 1. 1. 2024 je jistě také pochopitelná a dala by nám více času na přípravu. nicméně – příslušné směrnice EU, které novela implementuje, měly být do českého zákoníku práce zapracovány již od 1. 8. 2022, resp. 2. 8. 2022. Jsme tedy nyní již rok v prodlení a díky Senátu stále nevidíme konce. Evropská komise toto prodlení může pokutovat, přičemž se zdálo, že kdyby se podařilo novelu schválit tak, aby byla účinná od 1. 9. 2023, pokuta by nám mohla být odpuštěna. Návrh Senátu odkládá účinnost novely o další 4 měsíce, což už Evropská komise velmi pravděpodobně nemusí tolerovat. Veřejné zpravodajství hovoří o hrozící pokutě 90 milionů Kč, za niž můžeme minimálně zčásti poděkovat i Senátu.

Nezbývá tedy než doufat, že Poslanecká sněmovna setrvá na původním znění a novela bude účinná co nejdříve.

Michal VrajíkLektor, advokát a autor řady odborných publikací v oboru pracovního práva. Od roku 2016 působí jako samostatný advokát. Dříve působil rovněž v předních českých kancelářích Randl Partners a Dvořák Hager & Partners.

Michal Vrajík | 21. 8. 2023

Spolupracujeme

International Education Society Wolters Kluwer PKF APOGEO