Účetní pohled

Vyhláška č. 504/2002 Sb. připouští řadu způsobů, jak zaúčtovat přijatý dar. Lze jej považovat za výnos v okamžiku jeho inkasa, resp. sepsání smlouvy o jeho poskytnutí – a pak účtovat na účet 682. Lze jej však považovat pouze za zvýšení jmění organizace a účtovat jej do jmění nebo do vhodného účetního fondu (např. vytvořeného speciálně pro přijaté dary). U darů určených na pořízení dlouhodobého majetku a u darů určených k dalšímu darování předepisuje uvedená vyhláška účtování do jmění – účet 901 (s tím, že nebrání okamžitému převodu do fondu – účet 911); u darů určených na provoz ponechává obě možnosti zaúčtování (výsledovkově i rozvahově). Jak se ale pozná, na jaký účel je dar určen? Pokud si to nevymíní dárce v darovací smlouvě, pak je to čistě na rozhodnutí příjemce, s tím, že své prvotní rozhodnutí může v budoucnu i změnit.  

Pokud je dar účtován do výnosů přímo, mělo by to být v ten okamžik, kdy je dostatečně jistý – kdy byl již inkasován nebo je právně vymahatelný a zároveň není pravděpodobné, že by  musel být vrácen. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nepředepisuje dar vrátit ani v případě, že je užit na jiný než sjednaný účel, nečeká se s účtováním do výnosů na jeho užití (neúčtuje se na výnosy příštích období), leda že by ve smlouvě byla klauzule o povinnosti dar při nesplnění podmínek vracet (tak jak je tomu u většiny dotací).  

Pokud se dar účtuje na fond je možné tento fond rozpouštět do výnosů v okamžik použití daru (jeho spotřeby), ale je také možné nesledovat, kdy byl který dar na co využit a do výnosů jej nikdy nepromítnout. 

Pro který způsob se účetní jednotka rozhodne, záleží na ní, ale zvolený způsob by měla zanést do svých účetních směrnic a tento způsob nadále dodržovat. Pokud se teprve rozhodujete a volíte účetní metody, pak autor rozhodně doporučuje zaúčtování daru při přijetí do fondu a rozpuštění fondu do výnosů v okamžiku použití daru. Je pravděpodobné, že od roku 2025 (po změně zákona o účetnictví) to bude jediný správný způsob účtování. 

Daňový pohled

Zdanění darů nezávisí na jejich zaúčtování. Dary jsou předmětem daně nezávisle na tom, zda jsou zaúčtovány do výnosů nebo pouze rozvahově a do výnosů se nepromítnout a předmětem daně jsou (a o jejich zdanění či osvobození je potřeba rozhodnout) v okamžiku, kdy je jednotka přijme, ne až v okamžiku, kdy o nich účtuje do výnosů (např. při rozpuštění fondu). I když se jedná o dary pro neziskový sektor, nejsou automaticky osvobozené od daně a u řady případů ani nelze omezení dosáhnout. Pokud jsou dary přijaté veřejně prospěšným poplatníkem a jsou určeny na některou z činností vyjmenovaných v zákonu o daních z příjmů, může se poplatník (v roce inkasa) rozhodnout, zda je osvobodí, či nikoliv. Své rozhodnutí následně (např. v dodatečném přiznání či při kontrole) již nemůže měnit.  

Pokud dar je zaúčtován do výnosů a poplatník se jej rozhodne osvobodit, bude vyloučen na řádku č. 109 daňového přiznání; pokud dar na činnost není zaúčtován do výnosů, a poplatník se rozhodne jej neosvobodit (zdanit) zvýší si základ daně na ř. 30. 

Další podrobnosti ke zdanění darů, příspěvků, dotací a dalších příjmů neziskových organizací a způsob, jak je zohlednit v daňovém přiznání za rok 2023 se dovíte na školení 23. 1. 2024 – Účetní závěrka a sestavení daňového přiznání daně z příjmu právnických osob pro neziskové organizace s úzkým základem daně za rok 2023 nebo 27. 3. 2024. – Účetní závěrka a daňové přiznání daně z příjmu za rok 2023 pro ústavy a obecně prospěšné organizace.